Jak najít Rave Party / Free Party ?

Napsal jsi do Googlu „free party poblíž mě“ a jsi tady. Přitom lidé, kteří jezdí na free party každý víkend, je skoro nikdy nenajdou na internetu. Tak jak to dělají? Přesně o tom to tu bude.

Jak vlastně vypadá free party?

Rave, nebo free party: v čem je rozdíl?

Obě věci se pořád pletou. Přitom rave a free party nefungují stejně a nemají stejná pravidla.

Rave je ohlášená a placená techno akce. Sahá od malého kolektivu, který zaplní opuštěnou halu, až po obry jako Verknipt, nizozemskou firmu, která dokáže sezvat 40 000 lidí do amsterodamské arény pod 1 100 laserů. Mezi tím celá škála: kluby, sály, festivaly. Tenhle rámec má své silné stránky: umožňuje pozvat mezinárodní umělce, nabídnout výjimečný zvuk a světla a obsadit místa, kde by free party byla prostě nemožná. Spousta těchto pořadatelů mimochodem pochází přímo z free party scény – třeba South Connexion v Marseille, kteří dělali free party v departementu Var přes dvanáct let, než začali pořádat ohlášené rave. Co mají všechny společné: dají se najít. Vstupenky, sociální sítě, koupíš lístek a jdeš.

Free party je svobodná dřív, než je zdarma. Samosprávná akce, kterou pořádá jeden nebo víc sound systemů, bez předchozího ohlášení a mimo klasický eventový okruh. Může sezvat několik desítek lidí stejně jako několik tisíc na teknivalu nebo multisonu.

Vstup bývá dobrovolný: dáš, co můžeš, nebo co chceš. Tenhle příspěvek pokrývá náklady: palivo, elektrocentrály, údržbu zvukové stěny, kamiony, kabely, světla, techniku a někdy i následky zabavení nebo pokuty.

Na rozdíl od rave tu obvykle nejsou žádné vstupenky, žádná veřejná komunikace, žádná propagace na sítích. Informace kolují od člověka k člověku, protože diskrétnost patří k samotnému fungování těchto akcí.

A stejně jako u rave existuje tisíc způsobů, jak free party postavit. Některé jsou dílem jediného sound systemu, jiné spojují víc crew, které dají techniku dohromady na jednom poli. Některé sezvou pár stovek lidí, jiné se stanou skutečnými multisony nebo teknivaly. Společný jmenovatel: stojí především na nasazení kolektivů, které je pořádají.

Nebudeme ti říkat, co je lepší, to je věc vkusu. Prostě to není stejná atmosféra: na jedné straně ohlášená akce se vstupenkami a produkcí, na druhé samosprávná party, která stojí celá na sound systemech. Spousta lidí dělá obojí. Jeden rozdíl ale pro tebe mění všechno: jedno se najde snadno. To druhé je trochu složitější.

Když hledáš rave: to je snadné

Žádná záhada a nikdo ti nebude kázat. Tyhle akce žijí ze své viditelnosti.

Otevřeš si prodej vstupenek: Shotgun, Dice, Resident Advisor. Vyfiltruješ podle města a data a máš všechno.

Sleduješ kluby a kolektivy ve svém okolí. Aspoň jednou je algoritmus k něčemu dobrý.

Koukáš na program klubů, kulturních areálů a spolkových sálů poblíž tebe.

Zastavíš se v deskových obchodech a barech: letáky tam pořád jsou, a potkáš tam lidi místo obrazovky.

A hotovo. Tohle vyřešíš třemi kliky. Legální rave vypadá spíš takhle:

Když hledáš free party

Jestli jsi dočetl až sem, je dost pravděpodobné, že už jsi to zkoušel. Google, TikTok, Instagram, stará fóra, komentáře plné „kde to je??“ a „neprozradíme“. A všude stejný výsledek: nic.

Není to náhoda a není to tím, že bys hledal špatně. Přesně takhle free party funguje. Není ohlášená: drží se proto, že zůstává neviditelná. Infolinka zveřejněná naplno znamená riziko, že dorazí stovky neplánovaných lidí, že si toho všimnou úřady nebo že se pořadatelé dostanou do potíží. A někdy to ano, může skončit zabavením techniky – techniky crew, která do ní dala roky a všechny úspory. Proto koluje mezi přáteli, z ruky do ruky. Nikdy veřejně.

Tak jak lidé free party doopravdy najdou?

Přes lidi. Je to jediná metoda, která funguje, a je méně sexy než telefonní číslo.

Začneš u rave a festivalů, kde se všichni potkávají za bílého dne. Tam potkáš lidi, kteří na free party jezdí. Bavíš se, vracíš se, potkáváš stejné tváře. Vznikají vazby, buduje se důvěra. A jednou večer ti někdo, koho už znáš, řekne: „tenhle víkend vyrážíme, jedeš?“

A je to. Nenašel jsi ji. Vzali tě tam.

Není to zkratka, je to cesta. Je pomalá, protože stojí na skutečných setkáních, ne na čísle nalezeném na internetu. Není to proto, aby se noví lidé vyloučili: prostě takhle se tahle scéna za třicet let vybudovala.

Pravidla, když už tam jsi

Teď, když víš, jak to chodí, tady jsou pravidla. Nikde nejsou napsána, ale znají je všichni: už roky kolují na letácích pod názvem Tekalogue.

Než vyrazíš

Buď soběstačný. Záchranáři na místě nejsou vždycky. Vezmi si, čím se napíš, najíš a zahřeješ, svítilnu, stan. Postaráš se o sebe – a o své lidi.

Parkuj s rozumem. Neblokuj silnici, příjezdovou cestu ani pole. Zablokovaná cesta znamená, že neprojedou záchranáři, a může to všem zkazit večer.

Tvůj pes je tvoje věc. Jestli ho fakt nemůžeš nechat doma, staráš se o něj celou noc: daleko od repro, ve stínu, s vodou, a nikdy přivázaného k autu. Zvuk ničí uši i jim.

Na místě

Starej se o sebe. Pij vodu a vezmi si jí víc, než si myslíš: nikdy jí není dost. Dej si špunty, dělej pauzy dál od zvuku, konzumuj s hlavou.

Hlídej ostatní. Měj oči na svých lidech i na těch, kdo jsou sami. Když někomu není dobře, odveď ho do klidu, dej mu vodu a při sebemenší pochybnosti běžíš říct pořadatelům nebo na stánek harm reduction. Když vidíš násilí nebo útok, neváháš: pomůžeš a řekneš to sound systemu.

Respektuj lidi. Free party je jedno z mála míst, kam každý přijde takový, jaký je, aniž by na něj někdo koukál skrz prsty. Rasismus, sexismus, homofobie, transfobie: to na poli nemá co dělat a je to jediná věc, která nikdy neprojde. Se souhlasem je to stejné: ptáš se, než s někým začneš tančit, než se ho dotkneš, než ho následuješ. Ne znamená ne a žádná odpověď taky znamená ne. Ruka na zadku není těžkopádné balení, je to útok. A když ti někdo přijde říct, co právě zažil, posloucháš bez souzení, věříš mu a řekneš to pořadatelům nebo harm reduction.

Když odjíždíš

Respektuj místo. Odvezeš si všechno, včetně nedopalků, a necháš pole čistější, než jsi ho našel. Nesaháš na techniku ani na elektrocentrály. A měj ohled na lidi, kteří žijí okolo: díky tomu se sem dá vrátit.

Buď diskrétní. Žádné stories, žádná fotka, která ukazuje místo, žádná poloha. Infolinku si necháš pro sebe a své lidi, tečka. A s fotkami počkáš, dokud sound systemy neodjedou z místa a nedají své svolení. A když dojde na zabavení nebo je na místě policie, nezveřejňuješ nic, nikdy: můžeš tím ohrozit pořadatele.

Přilož ruku k dílu. Dej svůj příspěvek, a jestli můžeš, pomoz s úklidem. Tohle všechno stojí na dobrovolnících.

Nejsou to pravidla pro parádu. Je to to, díky čemu scéna pořád existuje.

A až tam budeš

Dvě čtení stojí před tvou první party za to, a nejsou tu od toho, aby ti kázala.

→ Harm reduction: přežít noc ve zdraví

→ Souhlas na free party a na rave

Takže takhle, ty jeden zvědavče. Žádnou infolinku na téhle stránce nenajdeš a na Googlu nejspíš taky ne. Ale jestli ti tenhle článek ušetří měsíce chození v kruhu a ukáže ti, jak tahle scéna doopravdy funguje, pak k něčemu byl.

Nejlepší způsob, jak najít free party, nikdy nebyl Google. Jsou to lidé, které potkáš předtím, než tam vyrazíš.

Šťastnou cestu.